Pohled na východní stranu kostelní lodi a do presbytáře se zavřenou pozdně gotickou archou na hlavním oltáři (foto: Ondřej Faktor). V kostele se dochovaly původní kamenné oltářní menzy. Menzy bočních oltářů po stranách triumfálního oblouku kdysi jistě nesly sochy nebo oltářní retábly. Dnes na nich stojí barokní oltářní skřínka (barokní madonka z ní byla odcizena v 90. letech 20. století) a pozdně renesanční retábl či epitaf z doby kolem roku 1600 s malbou Zmrtvýchvstání Krista. Malby z doby kolem roku 1390 na zdi nad bočními oltáři představují Madonu a sv. Kateřinu Alexandrijskou.
Ondřej Faktor
Pohled na východní stranu kostelní lodi a do presbytáře s otevřenou pozdně gotickou archou na hlavním oltáři (foto: Ondřej Faktor). Hlavní oltář v presbytáři se honosí pozdně gotickou křídlovou archou z doby kolem roku 1500. Tehdy kostel sloužil až do roku 1620 utrakvistům, kteří zde přijímali pod obojí způsobou, tedy sub utraque specie. Na stěnách presbytáře a za archou v okenních špaletách spatříme další nástěnné malby z konce 14. století.
Ondřej Faktor
Zavřená pozdně gotická křídlová utrakvistická archa z doby kolem roku 1500 na hlavním oltáři v presbytáři kostela sv. Jakuba prezentuje postavy sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily, od jejíž mučednické smrti si v roce 2021 připomínáme 1100 let. Nad nimi se vyjímají polopostavy proroků.
Ondřej Faktor